Mexiko

V pátek 10.10.2008 odlétám na svou první cestu mimo naši starou dobrou Evropu. A kam že to vlastně jedeme?

To Mexico.


Co o něm víme?

Území dnešního Mexika je oblastí starých indiánských kultur, které tvoří předstupeň k éře klasické civilizace (Mayové a Zapotékové). První civilizační vrchol na území Mexika představovala kultura Olméků v období 900 - 400 př.n.l., po které zůstaly působivé obřadní stavby vyzdobené mozaikami a řezbami do kamene. Kolem roku 300 n.l. se z území Guatemaly po Yucatánu rozšířili Mayové. Ti stavěli impozantní kamenné pyramidy a ovládali astronomii. Území Mayů později ovládli Toltekové. Ve 12. - 13. stol. přišli ze severu Aztékové a založili v kotlině centrálního Mexika v roce 1325 město Tenochtitlán, což je dnešní Mexico City. Aztékové byli vynikajícími staviteli a řemeslníky, svoji říši rozšířili na většinu území středního Mexika. 

Aztécká říše se stala po roce 1519 terčem španělských koloniálních výbojů. Španělskými dobyvateli v čele s Hernánem Cortésem byl Tenochtitlán dobyt v roce 1521. Město se od roku 1535 dále rozvíjelo pod názvem Nové Španělsko (Nueva Espaňa). Způsob španělského vládnutí vedl k rozpoutání války za nezávislost (16. září 1810), která vyvrcholila v roce 1822 vyhlášením Mexického císařství. Roku 1823 se Mexiko stalo federativní republikou. V dalších desetiletích byla země dějištěm řady vnitropolitických otřesů a vojenských konfliktů. V důsledku porážky ve válce s USA v letech 1846-1848 ztratilo Mexiko přes polovinu svého území (dnešní státy USA - Texas, Kalifornie, Arizona, Nové Mexiko, Colorado a Utah).

Zajímavou epizodou bylo angažmá Habsburka Ferdinanda Maxmiliána jakožto hlavy Mexického císařství, jenž skončilo jeho popravou a vítězstvím povstalců pod vedením Benita Juáreze. V roce 1910 začala svržením diktátorského režimu Porfiria Diaze demokratická revoluce, v jejímž čele stáliPancho Villa a Emiliano Zapata. Revoluce vyvrcholila vyhlášením pokrokové ústavy.

Druhé světové války se Mexiko zúčastnilo na straně protihitlerovské koalice a stalo se zakládajícím členem OSN. Po 2. světové válce zaznamenalo Mexiko značný civilizační rozvoj a jeho mezinárodní prestiž podstatně stoupla.

Od roku 1929 do roku 2000 zde nepřetržitě vládla Institucionální revoluční strana, což nemělo ve světě obdoby. V roce 1955 dostaly volební právo i ženy.

Celkem je na území Mexika lingvisty zaznamenáno 139 jazyků, z nichž přežívá asi padesátka. Hlavní etnické skupiny obyvatelstva představují:

  • Mesticové - potomci Indiánů a Evropanů
  • Mulati - potomci Evropanů a "Afroemeričanů"
  • Zambové - potomci Indiánů a "Afroemeričanů"
  • Indígenas - Indiáni - největší domorodou skupinou se 1.7 milióny příslušníky jsou potomci Aztéků - Nahua, mluvící aztéčtinou (nahuatl). Na Yucatánu žije zhruba milión Mayů, další velké skupiny zahrnují Zapotéky (půl miliónu), Mixtéky (půl miliónu) a Totonaky (čtvrt miliónu).Vzhledem k tomu, že se uvedené skupiny mezi sebou bez problémů mísí, postrádá toto historické členění na významu.
Poloostrov Yucatán - Většina poloostrova je tvořena krasovou plošinou s ojedinělými vyvýšeninami. Typickým rysem jsou rozsáhlé jeskynní systémy s cenoty (jeskyně se zřícenými stropy a zaplavenými vodou). Po celém poloostrově je nedostatek povrchové vody, voda se získává právě z jeskynních systémů.

Roku 1517 doplul španělský mořeplavec Francisco Hernández de Cordóba k břehům poloostrova. Po vylodění se španělsky otázal domorodců, jak se dané místo jmenuje a obdržel pochopitelnou odpověď:

"Uicataan" – Nerozumím.

Toto slovo pečlivě zapsal do deníku, a odtud tedy název poloostrova.


 
Chichén Itzá je největší a nejslavnější komplex pyramid na poloostrově Yucatán. Naleziště, které světová organizace UNESCO zařadila na seznam světového kulturního dědictví, je dokonale zachovalé. Chichén Itzá je považované za jednu z nejdůležitějších archeologických lokalit střední Ameriky. Mezi hlavní pozoruhodnosti patří Kukulcánova pyramida, chrám bojovníků, posvátný cenot a další zajímavosti.

Xcaret - Přírodní posvátný ráj byl více jak 10 století jedním z nejdůležitějších obřadních center a přístavem. Dnes je toto místo významným eko-archeologickým parkem.

Tulum je jedním z nejkrásnějších archeologických nalezišť v Mexiku. Uvnitř třpytivých bílých hradeb se nachází trosky malých svatyní a budov - Chrám fresek, Chrám sestupujícího boha a další malé chrámy pomalované květinami a zvířaty.

Xel-ha - přírodní akvárium je známé velkým množstvím barevných tropických ryb a krasovými formacemi.

Isla Mujeres a Cozumel - nejhezčí mexické ostrovy známé např. druhým největším korálovým útesem na světě (Cozumel).

Coba - Kdysi jedno z největších měst mayské civilizace obklopené džunglí a rozkládající se na ploše 100 km2 u jezera Coba. Nachází se v něm jedna z největších pyramid 42 m vysoká.

Mexiko je jedna z přírodně nejrozmanitějších zemí světa. Žije zde či roste zhruba 10% všech světových druhů, tj.: 26.000 druhů cévnatých rostlin, 439 druhů savců, 989 druhů plazů a obojživelníků...

Mnoho živočišných a rostlinných druhů je endemických (například 139 endemických druhů savců). Sever Mexika představují pouště s hojnými kaktusy a jinými sukulenty, horské svahy pak jsou porostlé horskými borovými lesy, které často tvoří mlžné pralesy s velkým množstvím epifytů. Nízké polohy jsou charakteristické tropickými pralesy. Yuacatánský poloostrov je porostlý trnitými suchomilnými lesy. Z živočichů se zvláště v Chiapasu a na Yucatánu vyskytují velké kočkovité šelmy: jaguár, puma, ocelot, velké množství plazů, tapíři a obrovské množství druhů hmyzu. Pod ochranou je zhruba 8% státního území, z toho je 64 národních parků (14 000 km čtverečních) a 23 biosférických rezervací (celkem 87.610 km čtverečních).

Mexiko dalo světu mnohé plodiny, bez nichž se žádná kuchyně neobejde. Jsou to rajčata, papriky, fazole, kukuřice, kakao, burské oříšky, dýně, avokádo a vanilka.

Mexičané jsou hrdí na pivo Bohemia Cuahtémoc z pivovaru Cuahtémoc Moctezuma, který byl založen poté, co rakousko-uherský císař z Vídně vyslal české(!) sládky do Mexika. Problém je v tom, že někteří Mexikáni prý z nějakého podivného důvodu dochucují své pivo šťávou z limetky.

Mexickým národním nápojem je Tequila. Poprvé ochutnal nektar z modré agáve indiánský bůh Olmeca a jeho tajemná chuť mu učarovala natolik, že se rozhodl, že ho mohou pít pouze vládci nebes. Avšak stejně jako oheň, i tequila byla snesena na zem a mají z ní potěšení i prostí smrtelníci. Moderní dějiny tequily se ale začaly psát až v 16. stol., kdy se Španělé pokoušeli destilovat cukry získané z různých druhů agáve. Prvním úspěchem byl alkohol nazývaný mezcal. V oblasti Tequila se jim však podařilo vyrobit alkohol ještě mnohem kvalitnější.

Komentáře