Přípravy na odlet vrcholí a já si čtu Doktora od Jezera hrochů pro uklidnění. Ovšem Švandrlíkův návod na cestu letadlem mi připadá naprosto bezkonkurenční a začínám o něm zcela vážně uvažovat:
Miloslav Švandrlík, Doktor od Jezera hrochů
Ve chvíli, kdy si měl Čeněk v aeroliniích zakoupit letenku, probudili se v něm všichni zemití předkové z rodného Polabí. Náhle si uvědomil, že daleko víc než rovníkové Afriky se bojí tryskového letadla. Nikdy v životě nikam neletěl a ani dost málo po tom netoužil. V té chvíli dokonce tuto atraktivní perspektivu z celé duše zavrhoval.
"Ne," říkal si, "k tomu mne nikdo nedonutí! Když jsem souhlasil s tou zatracenou Afrikou, vůbec jsem si v tom spěchu neuvědomil, že je nezbytné použít letadla ..."
...
Miloslav Švandrlík, Doktor od Jezera hrochů
Ve chvíli, kdy si měl Čeněk v aeroliniích zakoupit letenku, probudili se v něm všichni zemití předkové z rodného Polabí. Náhle si uvědomil, že daleko víc než rovníkové Afriky se bojí tryskového letadla. Nikdy v životě nikam neletěl a ani dost málo po tom netoužil. V té chvíli dokonce tuto atraktivní perspektivu z celé duše zavrhoval.
"Ne," říkal si, "k tomu mne nikdo nedonutí! Když jsem souhlasil s tou zatracenou Afrikou, vůbec jsem si v tom spěchu neuvědomil, že je nezbytné použít letadla ..."
...
Weltmann se chápavě usmál. Sáhl do aktovky a vytáhl odtamtud láhev Johnnieho Walkera.
"To mám od vděčného pacienta Lukáška," informoval přítomné. "Býval kdysi nesmírně hodný, veselý a pilný alkoholik. V náhlém hnutí mysli se odebral do protialkoholické léčebny, kde ho skutečně odnaučili pít, ale udělali z něho depresivního maniaka. Sedával v koutku se svěšenou hlavou a jedinou radost mu působilo bubnování deště do okenních tabulek. Když se pokusil o pátou sebevraždu, dovedl ho jeden známý ke mně a mně se nadlidským úsilím podařilo udělat z něj opět přičinlivého alkoholika."
"A co chceš udělat ze mne?" otázal se Čeněk. "Zřejmě mne hodláš zpít do němoty."
"Přesně tak," přikývl Weltmann. "Tady v té místnosti zhasneš a probudíš se až mezi krokodýly. Uvidíš, že to bude velice snadné. Dáš si tabletku meprobamatu, tabletku radepuru a tabletku kinedrylu, což zapiješ pořádnou sklenkou nebo raději hrnečkem whisky, a to budeš opakovat tak dlouho, dokud se neodebereš do říše snů."
"Čuně!" ulevil si doktor Dobešek.
"Já?" žasl doktor Weltmann. "Já se toho svinstva přece ani nedotknu! To budeš pít ty!"
...
"To mám od vděčného pacienta Lukáška," informoval přítomné. "Býval kdysi nesmírně hodný, veselý a pilný alkoholik. V náhlém hnutí mysli se odebral do protialkoholické léčebny, kde ho skutečně odnaučili pít, ale udělali z něho depresivního maniaka. Sedával v koutku se svěšenou hlavou a jedinou radost mu působilo bubnování deště do okenních tabulek. Když se pokusil o pátou sebevraždu, dovedl ho jeden známý ke mně a mně se nadlidským úsilím podařilo udělat z něj opět přičinlivého alkoholika."
"A co chceš udělat ze mne?" otázal se Čeněk. "Zřejmě mne hodláš zpít do němoty."
"Přesně tak," přikývl Weltmann. "Tady v té místnosti zhasneš a probudíš se až mezi krokodýly. Uvidíš, že to bude velice snadné. Dáš si tabletku meprobamatu, tabletku radepuru a tabletku kinedrylu, což zapiješ pořádnou sklenkou nebo raději hrnečkem whisky, a to budeš opakovat tak dlouho, dokud se neodebereš do říše snů."
"Čuně!" ulevil si doktor Dobešek.
"Já?" žasl doktor Weltmann. "Já se toho svinstva přece ani nedotknu! To budeš pít ty!"
...
"Co si to dovolujete, pane?" vyjekla Marie Košvancová, "na zetě čeká celá Afrika,
a vy byste s ním chtěl jednat jak s nějakým chuligánem?"
"A taky už máme všechno vyřízeno!" přidala se Zuzana.
"To nic neznamená," usmál se úředník. "Cestovat může příštím letadlem, to jest koncem týdne. Nebo dalším, počátkem týdne následujícího. Hlavně aby byl ve stavu, kdy jeho zdravotní stav nebude vzbuzovat obavy!"
"Von střízlivej nikdy nepoletí!" úpěla tchyně, "a kdo zaplatí letenku? To by nás přivedlo
zugrunt!"
"Je mi líto," ujistil ji úředník, "ale toto je stav blížící se komatu a já si nemohu dovolit vzít na svědomí..."
"Starou bačkoru se blíží komatu," řekl Weltmann, "já jsem doktor a on taky. Prostě se bál letět, tak si přiměřeně přihnul!"
"Nepřiměřeně!" polemizoval úředník. "My už jsme tady viděli ledacos, ale toto jsme dosud nezažili! Vážím si vašeho doktorátu, pane, ale raději zavolám našeho lékaře a náměstka. Ať rozhodnou oni."
Weltmann pocítil nezbytnou nutnost skoncovat s touto debatou, která beztak směřovala k jedinému možnému cíli. Vytáhl z kapsy bankovku:
"Přece z toho nebudeme dělat aféru," usmál se, "jsme oba rozumní, vzdělaní lidé!"
Úředník se ošil, ale peníze vsunul do kapsy. "Jak myslíte, pane doktore," pravil, "ale já si myji ruce! Nic jsem neviděl, o ničem nevím..."
a vy byste s ním chtěl jednat jak s nějakým chuligánem?"
"A taky už máme všechno vyřízeno!" přidala se Zuzana.
"To nic neznamená," usmál se úředník. "Cestovat může příštím letadlem, to jest koncem týdne. Nebo dalším, počátkem týdne následujícího. Hlavně aby byl ve stavu, kdy jeho zdravotní stav nebude vzbuzovat obavy!"
"Von střízlivej nikdy nepoletí!" úpěla tchyně, "a kdo zaplatí letenku? To by nás přivedlo
zugrunt!"
"Je mi líto," ujistil ji úředník, "ale toto je stav blížící se komatu a já si nemohu dovolit vzít na svědomí..."
"Starou bačkoru se blíží komatu," řekl Weltmann, "já jsem doktor a on taky. Prostě se bál letět, tak si přiměřeně přihnul!"
"Nepřiměřeně!" polemizoval úředník. "My už jsme tady viděli ledacos, ale toto jsme dosud nezažili! Vážím si vašeho doktorátu, pane, ale raději zavolám našeho lékaře a náměstka. Ať rozhodnou oni."
Weltmann pocítil nezbytnou nutnost skoncovat s touto debatou, která beztak směřovala k jedinému možnému cíli. Vytáhl z kapsy bankovku:
"Přece z toho nebudeme dělat aféru," usmál se, "jsme oba rozumní, vzdělaní lidé!"
Úředník se ošil, ale peníze vsunul do kapsy. "Jak myslíte, pane doktore," pravil, "ale já si myji ruce! Nic jsem neviděl, o ničem nevím..."
Komentáře
Okomentovat