Nedůvěřivě obhlížím dřevěnou a jutovou karosérii. Rohatého šoféra pozoruji raději z bezpečné vzdálenosti, při nastupování ho pak obcházím s velkým respektem. Tváří se nezaujatě a něco přežvykuje. Dokonce je mi …
Únor 2020
#12 Nikdy nepiš maily po dvaadvacáté hodině
„Schází nám dlaň, která hladí, laskavá slůvka, co konejší…,“ zpívám si potichu s Filipovou. Živý bílý chlupatý polštářek se protáhne a přitulí se ke mně, jakoby rozuměl slovům. Nechá se …
#11 Na ayurvédu si zajdi sama a neočumuj druhé
Na chvíli usedneme na vyhřátou skálu s výhledem na všechny čtyři monumenty. S nohama křížem, přes davy lidí okolo a nepřeberná množství představ, úvah a konceptů v hlavě, cítím zvláštní …
#10 Koho se to bojíš, Bobe?
„Ale jo, to je o tom chlápkovi, co ho přepadli lupiči a nikdo mu nepomohl. Až se o něj postaral jeden cizinec ze Samary, co šel náhodou okolo. A Ježíš …
#09 K tomu nemělo za žádnou cenu dojít
Skrze rošty, kterými jsou schody tvořeny, vidíme do nekonečné hlubiny pod námi. Konstrukce navíc není připoutána těsně ke skále, v některých místech je od ní vzdálena více než metr, což …
#08 Bod zvratu? To se mi líbí. Na tom to celé postav
Hnědoočka a maturita, Mio! O to tu teď kráčí.Je fér nechat ji dojít až sem a pak se na ni vykašlat?A je fér citově tím vydírat učitele?Tak co uděláš? Hodíš …