Úlet / #23 Ty vole, vždyť máš hole!

Cesta lemovaná lampami se vine cikcak jako světelný řetěz od místa, kde stojíme, až ke vzdálenému klášteru na samotném vrcholku. Z něj na nás shlíží silný reflektor připomínající betlémskou hvězdu, z něj také doléhá troubení trumpet a zvonění zvonu. Celý ten výjev působí neuvěřitelně snově a magicky. Trochu mi připomíná pohádku o malých skřítcích, kteří se snaží zdolat gigantický vánoční strom. Z kouzelných představ mne vytrhne střízlivá otázka, jak zvládnu poslední desítky metrů, protože tam míří světelný řetěz neúprosně strmě vzhůru.

Přicházíme k velké mapě, ze které se dozvídáme, co nás čeká. Tak především výstup na 2243 metrů vysokou posvátnou horu. Trasa z Dalhousie slibuje nejkratší, nejrychlejší a nejstrmější cestu. Sedm kilometrů s kilometrovým převýšením. Pět tisíc dvě stě schodů. Do Sri Palabaddaly půjdeme mírnějším terénem. Bude to jen jedenáct kilometrů, zato s dvojnásobným počtem schodů.

To půjde samo!