„Hi,“ zdraví nás vesele malý mužíček se zlatým zubem a nakloní se nad náš stůl s nabídkou čehosi… Okamžitě se ocitám na druhém konci terasy. Příčina mého rekordního sportovního výkonu zvolna klimbá chlapíkovi kolem krku. Na tak blízké setkání a pohled z oka do oka s obrovským plazem nejsem připravena ani smykem. A nikdy nebudu! Srdce se mi rozbušilo jak metalový buben. Chytám si zápěstí a počítám puls. Jak se pozná infarkt?
Z kuchyně vybíhá číšník a důrazně posílá toho člověka pryč. Lea vysvětluje situaci. Pán se mi chce jít omluvit. I s tím hadem na krku. Lea naznačuje, že to není dobrý nápad. Číšník je zmaten a nešťasten. Zjevně neví, jak reagovat. Chlápek pochopil, že bude lepší jít o dům dál, a posílá mi vzdušný polibek. Omluvně se usmívám a krčím rameny. Zamává a mizí. Nebezpečí zažehnáno. Číšník přináší džbán vody s limetkou, dvě skleničky a nabízí arak nebo něco podobného. Dáme si? Po takovém zážitku? Samozřejmě.
Komentáře
Okomentovat