„Viděla jste někdy ten známý pokus s kohoutem? Nakreslíte na podlaze křídou čáru a pak na ni položíte kohouta, zobákem ve směru čáry. Kohout si myslí, že je přivázaný. Nemůže zvednout hlavu. A tihle nešťastníci jsou na tom podobně. Uvědomte si, že je zpracovává od malička. A ovládá je svou vůlí. Vsugerovala jim, že ji nemohou neposlechnout. Jistě by spousta lidí řekla, že je to všechno hloupost, ale my dva to vidíme lépe. Naučila je věřit, že jsou na ní zcela závislí. Jsou už tak dlouho ve vězení, že když jsou dveře otevřeny, ani si toho nevšimnou. Jeden z nich, jak se mi zdá, už ani nechce být na svobodě! A ostatní se svobody bojí!“
~ Agatha Christie (Schůzka se smrtí)
Někdy kolem desátého roku jsem se vrhla na cestopisy, přesněji na cokoliv, co zavánělo cestováním a exotikou. Jakmile byla v nějaké knize mapa nebo odkazy na zajímavá místa a památky, neodolala jsem. A tak jsem se propracovala ke knihám Agathy Christie, tedy zatím jen těm z oblasti Egypta a Blízkého východu. Teprve později jsem vzala na milost i ty „suché britské“ bez map. S láskou se k nim vracím dodnes. Protože to nejsou jen detektivky. Vždycky v nich najdu něco navíc. V tom je Agatha Christie geniální.
~ Agatha Christie (Schůzka se smrtí)
Komentáře
Okomentovat