„Neprala jsem se s režimem, bojovala jsem za svoje právo pracovat. Říkala jsem, že mám nejen právo, ale i povinnost dělat, co jsem vystudovala. Jinak to je rozhazování státních prostředků. Bojovala jsem za spravedlnost.“
A za tu bojujete pořád?
„No jistě. Proti blbosti! Ale ta je širá.“
~ Věra Chytilová
„Skóč, křičela na mě. Skóč!“ Skřehotá na pódiu Bolek Polívka. Právě vzpomíná na své hororové sny při nedávném natáčení Šaška a královny. „Chápejte, já tam v tom snu stál nahoře na věži, zbrocen potem, kolena se mi klepala, a ona trvala na tom, abych skočil dolů. A druhý den jí ten sen vyprávím a ona se ptá: A skočils? A já odvětil: Strach by mi nedovolil neposlechnout. Jasně, že jsem skočil! V tu chvíli se otočila na kameramana a vyštěkla: A tys to samozřejmě nenatočil!“
Smích, potlesk a konec.
„To se ti líbí, co?“ komentuje mé nadšení Věrou Chytilovou budoucí otec mé dcery.
„Náhodou je skvělá! Co film, to nadčasový skvost,“ odpovídám.
„Nepřeháněj!“
„Vždyť má pravdu,“ podpoří mě kamarád a rovnou přichází s nabídkou: „Příští měsíc chci uspořádat videomaraton s jejími filmy, dondete? Dondite!“
„No jasně! Rádi,“ odpovídá nastávající za oba.
„A co máš za filmy?“
„Mám vypůjčeného Šaška a královnu. A pak Vlčí boudu, Panelstory, Kalamitu a Hru o jablko.“
„Hru o jablko si rozhodně nenechám ujít,“ nevědomky předjímám věci příští.
A co se týče videomaratonu, asi si dám po těch pětatřiceti letech repete.
A za tu bojujete pořád?
„No jistě. Proti blbosti! Ale ta je širá.“
~ Věra Chytilová
„Skóč, křičela na mě. Skóč!“ Skřehotá na pódiu Bolek Polívka. Právě vzpomíná na své hororové sny při nedávném natáčení Šaška a královny. „Chápejte, já tam v tom snu stál nahoře na věži, zbrocen potem, kolena se mi klepala, a ona trvala na tom, abych skočil dolů. A druhý den jí ten sen vyprávím a ona se ptá: A skočils? A já odvětil: Strach by mi nedovolil neposlechnout. Jasně, že jsem skočil! V tu chvíli se otočila na kameramana a vyštěkla: A tys to samozřejmě nenatočil!“
Smích, potlesk a konec.
„To se ti líbí, co?“ komentuje mé nadšení Věrou Chytilovou budoucí otec mé dcery.
„Náhodou je skvělá! Co film, to nadčasový skvost,“ odpovídám.
„Nepřeháněj!“
„Vždyť má pravdu,“ podpoří mě kamarád a rovnou přichází s nabídkou: „Příští měsíc chci uspořádat videomaraton s jejími filmy, dondete? Dondite!“
„No jasně! Rádi,“ odpovídá nastávající za oba.
„A co máš za filmy?“
„Mám vypůjčeného Šaška a královnu. A pak Vlčí boudu, Panelstory, Kalamitu a Hru o jablko.“
„Hru o jablko si rozhodně nenechám ujít,“ nevědomky předjímám věci příští.
A co se týče videomaratonu, asi si dám po těch pětatřiceti letech repete.
Komentáře
Okomentovat