19. Vlasta

„…Prkna na mostě chrastí, lanoví skřípá. Blížíme se druhému břehu. 
Po nakloněné rovině posledního úseku vyjíždí vůz vzhůru, na pevnou půdu levého břehu. 
Zatočit doprava, na hlavní bagdadskou třídu. Zastavil před hotelem. 
Je neděle. Má cesta Praha – Cařihrad – Bagdad je u konce.“
~ Vlasta Kálalová-di Lotti
„Co to čteš, babi?“
„Doktorku z domu Trubačů, knihu o Vlastě Kálalové-di Lotti, kterou jsem za mlada moc obdivovala. Byla to velmi kurážná žena. Studovala tropické choroby, chtěla získat praxi v Orientu a podřídila svému snu absolutně všechno. Dokonce neváhala požádat o prostředky na cestu samotného Masaryka. Díky jeho pomoci pak vybudovala v Bagdádu nemocnici. Psalo se tehdy o ní jako o Schweitzerovi v sukni. Život se s ní moc nemazlil. Nacisté jí vyvraždili rodinu a komunisté jí taky zrovna nepřidali po té, co se postavila za Miladu Horákovou. Divím se, že tahle kniha v dnešní době vůbec vyšla. Hned jak ji dočtu, půjčím ti ji. Jestli tedy chceš…“
Jasně, že chci.
A chci si také přečíst její vlastní cestopis Přes Bospor k Tigridu, který zatím nikdo nevydal.
Vlastně nerozumím tomu, proč se o této paní neučí a netočí filmy. Jestli se máme vztahovat k nějakým hrdinům 20. století, tak ona by měla figurovat na předních místech.

Komentáře