27. Zuzana

K nebi zírám, ležím v trávě
prsty prosévám teplou hlínu
Míchám kokteil právě
z fantazie, světla, stínů
Luisi, rozumíš…
~ Zuzana Michnová
„Já si ji pamatuju jako takovou éterickou bytost. Poetické texty plné jinotajů, něžná hudba…“
„Ale houby, vždycky to byla pořádná silná babice!“
„To až začala spolupracovat s Pavlíčkem. A pak v Pupendu. Ale na Portě působila docela křehce…“
„Křehce, jo? Má hlas jako zvon a když spustí třeba to svý ‚Já jsem ženská, jak má být‘, tak to má pořádný grády.“
„Hm, já si na první dobrou vybavím S Luisem.“
„Každopádně, pokud něco takového uslyšíš v zásadní chvíli, dokáže ti to pěkně zamíchat s kartami…“
...

Komentáře