„Holkýýý! Nenašla se tu ledvina?“
„Cože?“„Ledvina! Tenhle pán si ji tu prý zapomněl!“
„Kristovanoho, kdo dokáže zapomenout ledvinu ve školní jídelně?“
„Tady ten pán. Aspoň to tvrdí.“
„Dobrý den, omlouvám se…“
„Ale to bude omyl, pane, dnes jsme ledvinky nevařily. Vy jste nejspíš myslel ta játra na cibulce…“
„Nené, promiňte, skutečně ne.“
„A dyť je to náš učitel biologie, Jaruš, ten by se takhle nespletl!“
„Co ty víš, stát se může cokoliv. Na talíři jsou nakonec všechny vnitřnosti stejný, nemám pravdu pane učiteli? Hledáte svá játra, že jo?
„Opravdu ne, já játra nejím.“
„Jenže dnes jsme měli na jídelníčku játra na cibulce. Ledvinky budou až za čtrnáct dní.“
„Já měl buchtičky s krémem. Poslouchejte, nejedná se mi o oběd, musím najít svou ledvinu. Stála mě hodně peněz. Odložil jsem si ji tam na tu židli pod oknem a úplně na ni zapomněl. Až při výuce…“
„Jo, vy myslíte baťůžek! Ledvinku! Tak to máte smolíka, nic takového v jídelně nezůstalo. Asi ji někdo odnesl.“
„Ne, promiňte, nejedná se o ledvinku, ale o tělesný orgán. Klasickou lidskou ledvinu s nadledvinou.“
„Pane učiteli! Na vaše humory vážně nemáme čas!“
„Nedělám si legraci! Snažím se najít model ledviny s nadledvinou, rozumíte? Školní pomůcku! Je opravdu skvělá. Nenahraditelná! Má odnímatelnou přední část, abych mohl studentům ukázat její vnitřní strukturu, ledvinové pyramidy, pouzdro ledviny, ledvinové kalichy i ledvinovou pánvičku. Studentům pomůže pochopit funkci…“
„A nebude to nakonec to vtipné hnědé hovínko na stojánku? Je v kanceláři na stole, Maruško. Přines nám ho, prosím.“
Komentáře
Okomentovat