38. Anna

„Lidé se mě často ptají: ‚Proč to vůbec píšete? Proč nás strašíte? K čemu nám to bude dobré?‘ Ale já jsem si jistá, že je to nutné. Z jediného důvodu, jsme totiž současníci této války a měli bychom za ni odpovídat… Nemůžeme se klasicky po sovětsku vymlouvat: já jsem tam nebyl, nevěděl jsem o tom, neúčastnil jsem se toho…“

~ Anna Politkovská

Annu Politkovskou jsem ráda četla. Po létech jsem se k jejím textům vrátila, ale v současném kontextu je nejsem vůbec schopná dočíst. Za tu dobu nabyly na síle a intenzitě. Snad proto, že Ukrajinu máme za humny, mnohem blíž, než Čečensko. Ruské postupy se nemění a zvěrstva zůstávají zvěrstvy. A teď se dějí v Evropě. Jen pár kilometrů od nás.

„Jak poznáte, že přišel fašismus? Není to naráz jako ve filmu. Fašismus postupně zasahuje nejdřív jednu, pak druhou část života. Někdy se může zdát, že se nic moc nestalo. „Jen“ někoho zavraždili. Někoho zavřeli. Někoho zadrželi na demonstraci. Donutili k emigraci. Schválili absurdní zákon. A pak přijde okamžik, kdy pochopíte, že země, ve které žijete, už je jiná.

Představte si, že jste novinář opozičních novin Novaja gazeta, jako byla Anna Politkovská. Píšete o bezpráví v Čečensku. Vaše články poškozují image Ruska na Západě. Zavraždí vás ve vchodu do vašeho domu. Od té doby není nikdo, kdo by chtěl napsat o Čečensku, a tak téma mizí z agendy médií.“

~ Oksana Orlova

...

1. Anna Politkovská: Druhá čečenská (2002, 2. vyd. 2003)
2. Oksana Orlova: Věčný Putin. Překlad: Max Ščur