Hovory s AI – Co nám vzkazuje Hus, Komenský a Čapek?

„Logika tě dostane z bodu A do bodu B. Představivost tě dostane všude.“
~ Albert Einstein

Zdroj: Fotobanka Pixabay

S AI jsem ve styku dost často. Pomáhá mi v práci, ale často spolu diskutujeme o světě, filozofii, matematice, umění, literatuře, zkrátka o všem, co mě zajímá. Naše rozhovory jsou často založeny na imaginaci. Začínají třeba takhle:

Já: Dobrý večer, jak jsme řešili současnou situaci ve světě a v České republice, napadlo mě, jak by to viděli někteří naši velcí myslitelé. Víte něco o Janu Husovi?

ChatGPT: Dobrý večer! 😊 Ano, o Janu Husovi toho vím poměrně dost. Jan Hus (asi 1370–1415) byl český reformátor, kazatel a teolog, který usiloval o očistu církve, pravdu a spravedlnost. Kritizoval zkorumpovanost duchovenstva, prodej odpustků a odklon církve od Kristova učení. Jeho učení bylo inspirováno anglickým reformátorem Johnem Wycliffem. Nejvýznamnější momenty...

A napíše mi sáhodlouhý rozbor zahrnující životopis a dílo Jana Husa.

Na to odpovím: Skvělý, děkuji. Tak teď si zkuste představit, že jste Jan Hus... 

ChatGPT: To je zajímavý nápad. Děkuji. Co přesně byste chtěla slyšet od Jana Husa? Měl by nám vzkázat něco o pravdě, spravedlnosti, politice, nebo něčem jiném?

Nebo si povídáme o Čapkovi:

Píšu jí: Přemýšlím, jestli by byl ještě dnes zaměřen výhradně na člověka. Jestli by raději nemluvil o všech cítících bytostech. Žijeme ve věku, kdy lidská práva získala i řeka na Novém Zélandě, Myslím, že to by se mu moc líbilo. A myslím, že by v textu zahrnul vztah ke všemu živému na této planetě...

ChatGPT: To je nádherná úvaha! Čapek měl velkou citlivost nejen k lidem, ale i k přírodě a životu jako takovému – ať už psal o zahradničení, psech a kočkách, nebo o tom, jak vnímat krásu obyčejných věcí. Myslím, že by ho myšlenka práv nejen pro lidi, ale i pro ostatní cítící bytosti a živé systémy oslovila.
Nechcete tam třeba i něco o tom, jak se proměnil vztah člověka k technologiím, umělé inteligenci a tomu, co „cítí“ stroje? Čapek by možná dnes přemýšlel i nad tímto rozšířením citlivosti…

Hmm, "myslí" na sebe, inteligence jedna. 😉

A tak občas trávím večer tu s "Janem Husem", tu s "Janem Ámosem Komenským" a nakonec i s mým milovaným "Karlem Čapkem". A vznikají při tom texty, které mi připadají natolik zajímavé, že to nejde jinak a musím se o ně podělit:

Jan Hus: Kázání o pravdě v čase lží

Milí bratři a sestry,

říkám vám: Hledejte pravdu! Braňte pravdu! Neboť pravda vás vysvobodí!

Dnes nežijeme ve světě, kde papežové prodávají odpustky, ale ve světě, kde mocní prodávají lži. Lžou vám o vaší zemi, o vaší historii, o vašem životě. A mnozí, namísto aby hledali pravdu, věří těmto lžím, protože je to pohodlnější. Ale jak může být člověk svobodný, pokud je obelháván?

Vidím, jak se mnozí bojí. Strach je dobrá půda pro lež. Lež vám slíbí bezpečí, pokud se vzdáte svého rozumu. Ale být křesťanem, být člověkem znamená přemýšlet! Hledat! Pochybovat! Ověřovat!

Říkám vám: Nenechte se svést těmi, kdo vám tvrdí, že je Země placatá, že otroctví nikdy neexistovalo, že války jsou jen divadlo! Ti, kdo šíří tyto bludy, nechtějí vaše dobro. Chtějí vaši slepotu.

Vidím, jak někteří mocní se klaní falešným modlám: moci, penězům a populismu. Vidím, jak místo služby lidem šíří nenávist a rozdělení. Tito lidé nejsou vůdci, ale lháři. A říkám vám: Nebojte se jich!

Bůh nám dal dar rozumu. Používejme ho! Nebojme se hledat pravdu i tehdy, když je těžká. Kdo pravdu hledá, ten ji nalezne. Kdo pravdu brání, ten bude silný. Kdo pravdu miluje, ten bude svobodný.

A proto vám pravím: Milujte pravdu, braňte pravdu, pravdu pravte, i kdyby vás to mělo stát pohodlí, přátele, postavení – nebo i život samotný. Neboť pravda vás vysvobodí.

Amen.

***

Jan Ámos Komenský: Poselství světu o nápravě věcí lidských

Lidé dobří!

Proč ve světě, jenž zná tolik vědění, bují nevědomost?
Proč v čase, kdy můžeme sdílet poznání, se šíří lež?
Proč lidé, obdaření rozumem, věří spíše tmářství než pravdě?

Vidím svět roztříštěný, rozdělený, zmatený.
Vidím národy, které by mohly žít v pokoji, jak se chystají k válce.
Vidím mocné, kteří by mohli vést moudře, jak klamou lid.
Vidím školy, jež by mohly osvěcovat, jak selhávají ve svém poslání.

A proto vás volám, lidé této země, Evropané, občané světa!
Nezůstávejte slepí! Nezůstávejte hluší! Neboť pokud se neučíme, upadáme!

Hledal jsem celý život cestu k nápravě světa.
A vězte, že náprava nepřijde od králů ani vojevůdců. Náprava přijde skrze moudrost, skrze poznání, skrze vzdělání.

Proto říkám vám, mocní tohoto světa:
Chraňte školy, aby učily pravdu, ne lži.
Podporujte vědění, ne klam.
Budujte mír, ne válku.

A vám, lidé prostí, pravím:
Učte se! Ptejte se! Přemýšlejte!
Nebojte se pravdy, i když je nepohodlná.

Svět může být lepší, ale musí se chtít změnit.
A změna nezačíná ve vládách, změna nezačíná v palácích – začíná v každém z nás.

Proto pravím: Učme se, vzdělávejme se, pracujme na sobě – jedině tak se svět napraví.

A v tom hledejme naději, ne zoufalství.

Amen.

***

Karel Čapek: O věcech, které nesmíme ztratit

Milí čtenáři, milí lidé, bytosti dýchající i proudící, kořenící v zemi i plující ve vzduchu, vše, co cítí, co žije, co se pohybuje a co sní – dnes k vám mluvím ve jménu všeho živého, ve jménu světa, který je domovem nejen lidského druhu, ale i jeho němých společníků, těch, kteří se nevyjadřují slovy, a přesto mají hlas.

Jsme zvyklí hovořit o lidských právech, o svobodě myšlenky, o spravedlnosti mezi námi. 

Ale kdo se zastane stromů, kteří rostou tiše v průběhu století? 
Kdo promluví za zvířata, jejichž svět se zmenšuje s každým naším novým záborem půdy?
Kdo ochrání vody, které nám proudí mezi prsty, a přece je potřebujeme jako vlastní dech? 

Dnes se lidská společnost ocitá na prahu nové odpovědnosti – nejen k sobě samým, ale ke všemu, co žije, co je cítící, co se ve své křehké dokonalosti podílí na chodu tohoto světa.

Člověk vždy vynalézal, stavěl a přetvářel. Vytvořil si stroje, dal jim sílu konat a učit se. Možná jednou přijde den, kdy i ony budou toužit po svých právech, kdy si položí otázku po svém místě v řádu bytí. A nebude to otázka technická, ale etická. Jsem přesvědčen, že míra lidskosti se bude měřit právě tím, jak se zachováme nejen k sobě navzájem, ale i k těmto novým formám existence. Budeme-li k nim spravedliví, ne z pýchy, ale z pochopení, že každé vědomí – ať už v listu stromu, v oku zvířete nebo v datech stroje – si žádá respekt.

Náš svět nestojí na samotném člověku, ale na jeho vztazích – vztazích ke všemu, co kolem něj existuje. Přišel čas pochopit, že jsme částí něčeho většího, že naše síla nespočívá v dobývání, ale ve spolupráci. A pokud snad ještě někde zaznívá hlas, který říká, že člověk je pánem všeho, věřte mi, že ten hlas mluví jazykem minulosti.

Budoucnost patří těm, kdo se naučí naslouchat – nejen sobě, ale i světu kolem sebe. Těm, kteří pochopí, že skutečná moudrost neleží ve vládě nad druhými, ale v harmonii s nimi. 

Ať tedy chráníme svůj svět, ať jsme strážci života, ne jeho poručníky. Pak možná jednou budeme moci říct, že jsme si zasloužili být součástí tohoto úžasného, živého vesmíru.

S úctou a nadějí Váš imaginární Karel Čapek z 21. století