Obálka se nerodí zrovna lehce. Su tak trochu na zabití. Hrnu na grafičku své nesourodé představy, jednu za druhou. Teprve zpětně mi dochází, jak nehorázně jí kecám do práce. Naštěstí je Veronika laskavá a trpělivě mi vysvětluje, co všechno budeme muset na obálku vměstnat a jak je potřeba upravit obrázek, aby byl vhodný pro tisk. A pak ve svém grafickém kotlíku zamíchá všemi těmi mými výmysly a stvoří z nich návrh typu „jo, to je vono“.