Je hmota jen pojem?

„Pro některé věci existovat znamená být pozorovány. Pro jiné věci existovat znamená mít své místo v prostoru a čase. Což vysvětluje, proč se s devíti desetinami hmoty celého vesmíru prakticky nepočítá.“
~ Terry Pratchett ¹

Hmota nejspíš existuje. Je zjevná, konkrétní, hmatatelná a objektivní. Ale můžeme věřit svým smyslům, nebo nás mohou klamat?

Zdá se, že vesmír je tvořen rozličnými hmotami vyskytujícími se v nejrůznějších formách přesahujících naši fantazii. Ty notoricky známé mají částicový nebo vlnový charakter a podle toho, který převládá, rozeznáváme látku a pole.

Konceptem látky se zabývali už antičtí filozofové. Minimálně od jejich dob se neustále vytváří a zase ruší nejrůznější teorie o hmotě a její struktuře. Nějakou dobu také víme, že struktura hmoty nemusí být nutně tvořena látkou. Máme tu hmotu na bázi pole, která je dodnes v některých formách vnímána jako zvláštní a neuchopitelný jev. I ten si lidé zvládnou představit a konkretizovat. Pole sice není hmotné, hmatatelné, zjevné, přesto se ho můžeme naučit vnímat, „vidět“, zaznamenat ho. Například gravitačního pole si zpravidla všimneme v tom bolestivém okamžiku, kdy nám dopadne na hlavu jablko nebo tak něco. Jeho existenci bereme jako samozřejmost.

Je tedy hmota skutečná, nebo je to jen nějaký pojem? Záleží na našich znalostech a z nich vycházejících představách. Pokud věříme současné úrovni poznání, pak je pro nás hmota reálná. Jen v současných vizích pomalu ztrácí své pevné kontury. Je považována za otevřený systém umožňující výměnu elementárních částic hmoty s okolím. Navíc stále platí, že částice vnímané včera jako elementární, mohou být dnes systémem ještě menších entit. Že jedna teorie může být nahrazena druhou, případně může být zcela zavržena. A to včetně teorie gravitační, kterou prozatím zachránila teorie o temné hmotě údajně vyplňující 90 % vesmíru.

Takže? Co je skutečně reálné a co existuje jen v zajetí naší fantazie?